11. dubna 2013

«Fashion» Jak se oblékají pracující matky v zahraničí? A co my, Češky?

Zdroj: parent4success.com
Znáte to. Jste vzhůru už od 5.30 díky vašemu ročnímu andílkovi, který se probudil s plnou plínkou, prázdným bříškem a s chutí objevovat svět. Najednou je 8 hodin, Andílek vříská, protože chce ven, snídaně je rozházená po celé kuchyni, v předsíni se válí hračky, kopa špinavého prádla se mísí s kopou čistého nevyžehleného prádla v koupelně, vy jste unavená, nemáte ani vyčištěné zuby a na hlavě něco, co se před pár hodinami dalo definovat jako culík. Hodíte na sebe kalhoty a svetr (nebudu teď vymýšlet, tohle je klasika), lyžařskou bundu (je zima, přece nezmrznu) a alou do jeslí a práce...„Andílek dá přece zabrat a nemám na nic jiné čas“, „Vždyť je to jen práce“, popřípadě „Přece nejdu na módní přehlídku, igelitka stačí“ či „Nebudu chodit zmalovaná jako modelka“, ohradí se často pracující matka.
Bohužel my Češky to máme těžké. Historie nám dala do vínku střídmost co se módy týče v podobě nedostatku zajímavého oblečení za socialismu. Naše maminky a babičky si jistě pamatují na jednotvárné kusy z galanterie, které naprosto ignorovaly postavu a vytvářely tzv iluzi krabice. Převládající barvou byla béžová v mnoha odstínech (kdo by chtěl vyniknout, že?), materiálem zase dederon, silon, krimplen či diolen. Že to zní jako látky na výrobu pneumatik? Daleko od pravdy nejste... O padnoucích šatech bez přešívání, o bavlně a barvách, které se dají kombinovat se nám mohlo jen zdát.
S pádem komunismu na začátku devadesátých let se nám ale otevřely hranice a s tím i přístup k zahraniční módě. Najednou mohl každý vlastnit opravdové džíny Levis, pravý kašmírový svetr, hedvábnou blůzku či lodičky ze 100% kůže. Bohužel české ženy začaly kupovat (a kupit) vše, co jim do té doby bylo odepřeno. Ať už se jednalo o kosmetiku, kabelky nebo kozačky, heslo znělo jasně: Čím víc, tím líp! Kabelky řvaly Fendi už zdálky, kozačky měly falešné přezky po celé délce, oči byly namalované až za obočí atd.
Jak už bylo zmíněno výše, prohřešky pracujících žen v Čechách se dá z trochou nadhledu rozdělit na šedé myšky, které se bojí vyniknout, módní otrokyně, které na sebe naflákají vše módní bez ohledu na styl či věk a nakonec maminy, které se příchodem mateřství přestaly o sebe starat úplně. Proč ale jít z extrému do extrému? Je naivní si myslet, že nás lidé nesoudí podle vzhledu. Tak jako při pracovní schůzce rozdáváme čisté, nepomačkané vizitky s aktuálními informacemi, tak bychom se měli prezentovat i my.
 

Inspiraci můžeme najít třeba v zahraničí. Pojďme se podívat jak jsou na tom mámy za našimi hranicemi ;-)

Francie – Také známá jako kolébka módy, což ale neznamená, že jsou tamní matky otrokem. Nosí se střídmé kostýmky, blůzky a padnoucí saka, kvalitní doplňky v podobě elegantních kabelek a šátků. Líčení mají v oblibě denní, skoro neviditelné – makeupová báze, lehká tvářenka, řasenka a rtěnka. Francouzská žena si dává pozor, aby oblečení nebo líčení podtrhlo její přirozený půvab, ne aby ho přehlušilo.

Itálie – Italští muži jsou známí svou vášní pro ženy a dávají to hlasitě najevo při každé příležitosti. Snad proto se i ženy-matky snaží takový zájem záměrně vyvolat, ať už upravenými vlasy, manikúrou či padnoucím oblečením, které sice křivky nastiňuje, ale přitom vulgárně nevystavuje. Není také vzácností potkat v Itálii ženu s několika dětmi v závěsu, jak si sebevědomě jde ulicí na vysokých podpatcích. Kvalitní lodičky jsou zkrátka pohodlné a přitom dodají chůzi ten pravý ženský šmrnc.

Anglie – I když z ostrovů vtrhly do světa takové krásky jako Kate Moss, Naomi Campbell či nejnověji Cara Delevigne, více než polovina anglických matek trpí nadváhou. Je ale zajímavé, že i přes nezdravý životní styl jen zřídka potkáte na ulici neupravenou ženu. Britky si potrpí na vždy upravené vlasy (kulmou, žehličkou), hladkou pleť a lesk na rty. Takže i když zrovna nemáte postavu modelky, upraveným stylem lze vše zachránit.

Švédsko – Tato skandinávská země dala světu blonďaté, opálené lidi jako stvořené pro reklamu na sport a zdravý životní styl. Nevlídné zimní počasí tedy neznamená, že se ženy musí oblékat do neforemných péřových bund, gumáků a jen sedět za pecí a jíst nezdravě, protože „to tělo přece potřebuje“. Stačí vynaložit trochu úsilí a překvapí vás, jak po počáteční nechuti radost z pohybu poroste, jak teplá zimní bunda nemusí být automaticky 10cm tlustá a jak čepice a šála nemusí být jen nutné zlo, ale i krásný doplněk. Pokud to zvládnou švédské matky v minus dvaceti, tak my Češky taky.

Austrálie - Obyvatelé této sluncem vyhřáté země jsou proslulí svým lenivějším přístupem a všudypřítomnou pohodou, kdy nejraději řeší dilema, jestli si ogrilovat hamburger nebo steak, a běžnými starostmi si nenechají zkazit náladu. To se i odráží v jejich stylu oblékání a když vyloženě nemusí jít do práce v kostýmku, vezmou si šortky a vytahané triko a samozřejmě žabky k tomu (ty se v Austrálii odpouští i k formálnímu oblečení). Mámy však překvapivě o sebe velmi dbají! Upravený i když decentní vzhled podtržený výraznější rtěnkou, perfektní manikůra a umyté vlasy jsou tu samozřejmostí. K tomu ležérnější, avšak vkusné oblečení v kombinaci různých barev i vzorů. Australanky experimenty v módě vítají a dítě jim není překážkou. Dětská hřiště tudíž hýří barvami i dobrou náladou. Tak proč se nenechat inspirovat?

Zdroj fotografií: Theglow.com.

Článek vznikl ve spolupráci s mámou Dori Rakowskou, která již nějakou dobu žije v Anglii a měla mnoho příležitostí cestovat a tím pádem poznat kulturu a styl mnoha zemí. Tímto ji děkuji!

Co to vnímáte vy? Myslíte si, že by maminky měly do svých šatníků vpustit podpatky, více barev a do koupelny i nějakou tu dekorativní kosmetiku?  


16 komentářů:

  1. Tohle je úžasný článek! Většinou takové dlouhé články na blozích nečtu, ale u Tebe je pravidlem, že je čtu všechny! :)

    Myslím si, že by o sebe maminky určitě měly dbát a neztrácet svůj smysl pro styl, který měly ještě před prckem. Vše se dá zvládnout a přece nechtějí být jen puťky a šedé myšky, ale sexy mámy! Takže za mě určitě palec nahoru maminkám, které o sebe pečují a málokdo by do nich podle vzhledu řekl, že mají prcka! Dítě není překážka. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé tak to mě těší, že mám tak věrnou čtenářku :-) Sdílím Tvůj názor, mnohdy péče o dítě slouží jen jako slušné alibi pro to zlenivět a přestat o sebe dbát, což je škoda :-)

      Vymazat
  2. Super post:) Pro podpatky moc nejsem, pro klínky jo.) A více barev určitě, ale i na sobě vidím, jak jsem v tomhle bojácná. Prostě Češka:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Iri :-) No Ty mi zrovna jako máma bez vkusu nepřijdeš ;-) Každá máme svůj styl, já se cítím líp v barvách, někdo zase v černé. Hlavně buď sama sebou a třeba občas můžeš do šatníku zařadit něco odvážnějšího a pak si na to třeba i zvykneš, hlavně aby ses v tom dobře cítila! ;-)

      Vymazat
  3. Pěkný článek a velmi diskutované téma:-) Myslím, že jsem to už psala x-krát, ale potkávám spousty maminek, které o sebe vážně nepečují, nejde jen o to, že nosí nepadnoucí oblečení, popř. tepláky celý den. Setkávám se s nadváhou o které mluví prostě tak, že "s tím nejde nic dělat". Sama vím, že jde, taky mám dítě, je docela živé, ale stejně si musím tu chvilku na sebe udělat, každý den! Netvrdím, že jsem vždycky stylová, vždycky upravená atd, ale říkám si, proč se neupravit i když jdeme "jen" na procházku s Mládětem, proč si nezacvičit, když cítím, že to moje tělo potřebuje?
    No prostě...krásně jsi se trefila s tímhle článkem. Myslím, že s tímhle budeme u nás ještě dlouho bojovat. A nejvíc mě dokážou naštvat posměšné kecy ve smyslu "no jo...zase něco extra..."
    Přitom mi příprava trvá opravdu jen pár minut a nijak mě neomezuje:-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak Jani, proč si i z obyčejného dne neudělat svátek a neoblíct si něco pěknějšího? Já osobně se tedy cítím líp a věřím, že i ty neupravené mámy by najednou byly veselejší a né tak zabšklé a závistivé, přitom s tím taky něco můžou udělat, jen jim brání lenost, nic víc. I za málo peněz (v sekáčích nebo ve slevách se dají pořídit hezké věci) a i s dítětem (během těch pár minut, co se trošku zkrášlíš, se jistě něčím zabaví). No já se kolikrát taky cítím na hřišti nebo o doktora nepatřičně, ale přeci kvůli divným pohledům nezačnu taky nosit tepláky, to v Austrálii jsem se cítila konečně ve svém živlu a bez špatného svědomí, že jsem si dovolila i s dítětem nalakovat nehty :-))

      Vymazat
  4. Super! Tohle téma taky hodně řeším, myslím ale, že do práce se snad každý snaží obléknout líp než s prckem na hřiště. Osobně nesnáším softshellku, džíny a tenisky a snažím se je nosit co nejmíň, ale občas na dvouhodinovou vycházku na jaře na hřiště (kdy chvíli mrznu,za chvíli hraju fotbal a pak stavím hrady v písku) je to nakonec nejlepší volba.
    A ta chvilka na sebe - každé dítě je diametrálně odlišné (od mých synů třeba obzvlášť hodné holčičky, které si bez problému vyhrají samy)a se dvěma dětmi je to teprve mazec. Moji synové vstávájí v 6, staršího douložím v půl deváté a mezitím jedu jedu jedu. Chvilku na nalíčení a oblečení si ale vždycky najdu(nesnáším tepláky a ani žádné nemám), se sportem je to horší (plačící mimino pověšené na noze při jízdě na rotopedu není nic moc).
    A paradoxně jsem tady v Praze potkala u doktorky angličanku s dětmi v teplákové soupravě - málem mi vypadly oči, to si tedy alespoň u mě češky k doktorce vzít nedovolí.
    Bezva téma!
    PS: jsem taky pro klínky, podpatky zabořené v písku nic moc :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přiznám se, že na pískoviště taky v podpadcích nechodím :-)) Musíš mít doma velký fofr, zatím mám jen jednu holčičku, ze které se však teď stává pěkný ďáblík, tak to taky někdy stojí za to, ale čas si na sebe vždycky najdu. Díky moc za názor!

      Vymazat
  5. ja jsem taky pro upravene zeny .) i kdyz obcas taky moc nereprezentuju, jsou proste dny lepsi a horsi :/ kazdopadne co jsem zahlidla, tak v UK ( a asi i v US) docela velky pocet matek na upravu nedba, minimalne jich mraky vozi potomka do skoly/skolky v pyzamovych kalhotech, mikine a uggs. misto makeupu slunecni bryle.. kazdopadne mi prijde, ze zeny, ktere jdou uz do prace, jsou na tom s casem zas trochu jinak, nez ty, co jdou s prckem na to hriste. po pravde budu radsi v bunde nez kabatu (ale nosim parku, ne lyzarskou ,)) atd. mozna sem naivni, ale s igelitkou do prace snad chodi jen lidi, co delaji na kase v supermarketu a ti stejne nosi uniformu, ne? btw ja mam vecne fleky na bunde od spinavych boticek, jak ho beru do naruce, svetle kalhoty nenosim vubec a pote, co jsme dneska s kikim jeste bonusove obchazeli blok, kdy jsme ho nesla za krkem a skakala, muj uces opravdu nebyl prilis reprezentativni ,))))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To k tomu patří a je to navíc roztomilé, když jsi ušpiněná a rozcuchaná od dítěte, jiné je, když takhle vstaneš a jdeš :-) Jo, ten článek je v některých místech napsán s nadsázkou a s igelitkou už moc lidí nechodí, ale určo se chápeme ;-)

      Vymazat
  6. Pro mě byly nejkritičtější první tři měsíce. To jsem vypadala fakt hrozně. Pak se to ustálilo a myslím, že každá mamina si může najít pět, deset minut na nalíčení. U oblečení je to složitější, protože mi přijde, že všeobecně hodně lidí v Česku má rádo sportovní oblečení v podobě lyžařské bundy a trekových bot. Jediné, s čím nesouhlasím, je to oblékání za komunismu. Před týdnem jsem se dívala na rodinné fotky z vítání občánků a všechny mámy tam měly šaty a tátové obleky. My s manželem jsme na vítání občánků byli takhle oblečení jako jediní. Jinak džíny, džíny, džíny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo džíny jsou fenoménem dnešní doby, za komoušů byly naopak něco luxusního, proto je ani nikdo moc nenosil a maminy preferovaly sukně. Škoda, věřím, že se to zase někdy obrátí a móda bude víc ženštější :-)

      Vymazat
  7. Ono asi záleží, kde bydlíte a na které hřiště chodíte. Tady v centru ve Františkánské zahradě potkáte především ony upravené matky s ještě upravenějšími dětmi...sice se na ně hezky kouká, ale když má taková máma v bílém kostýmku na jehlových podpatcích vysadit synka na věž uprostřed pískoviště nebo, když se má s vervou pustit do dělání bábovek, je mi jí skoro líto.
    Na pískoviště s děckem vyrážím pohodlně oblečená do věcí, u kterých mi nevadí, že je budu mít během pár minut špinavé. Teď v zimě jsem měla na výběr mezi drahým krásným kabátem a neforemným prošívaným za pár stovek...takže než si ničit krásný vlněný, vzala jsem ten ne zrovna pěkný.

    Osobně si taky myslím, že porodit automaticky neznamená, že o sebe žena nemusí dbát a vypadat co nejvíc otrhaně a urvaně je žádoucí. Ale ne všechny neforemné kabáty nebo pohodlné lehce odrbané lakhoty na hřišti znamejí, že máma nemá styl - třeba si jen chce pořádně s děckem pobavit a zařádit.
    Mimochocdem i ty malé děti ve světlých značkových oblečcích po dešti na pískovištu vypadají komicky a ještě legračnější je, jak se mamimnky, či tatínkové neustále snaží oprašovat a hlídat aby se neušpinily - naprosto marně pochopitelně:)

    Ale článek se mi moc líbil:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jde o to najít nějaký ten zdravý střed, prostě na sebe nekašlat, ale dlouhé fintění na pískoviště je také nelogické. Takže hlasuji pro lehkou upravenost a to oblečení nemusí být zrovna značkové a drahé, aby bylo hezké. Samozřejmě se také musí přizpůsobit situaci, třeba když žena začne chodit do práce, měla by se dle mého přizpůsobit a nechodit tam jak na hřiště ;-)

      Vymazat
  8. mne hlavne prijde (co vidim u svych kamaradek), ze ony casto maji pak i problem se sebevedomim, ktery je zpusobem tim ze priberou a tak casto voli pytlovite (jeste k tomu batikovane) veci jen aby zakryly nedostatky, pritom jsou to vetsinou krasne zeny a maji krasne zenske (materske) tvary.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale i s těmi kily navíc se dá něco dělat! To je pak už o celkovém přístupu :-)

      Vymazat

Děkuji za vaše milé komentáře a názory.